V TICHÉ ULIČCE.

Karel Babánek

V TICHÉ ULIČCE.
Já prostou píseň jsem slyšel, ji zpíval dětský hlas, když v tiché uličce města bled v oknech západ a has. Tam za těmi okny šlo mládí pohádkou dětských let, a v domova pohodě tiché, co kolem míjel svět. Ta píseň byla tak prostá a sladce hlas ten zněl, tak jako by stříbrný zvonek do ticha vyzváněl. V dnů pozdních smutek, v šeď žití, stříbrný zvonku zněj, děvčátko malé, Bůh štěstí tobě přej! 37