BABIČČINO ÚDOLÍ.

Karel Babánek

BABIČČINO ÚDOLÍ.
Na stráni, nad mlýnem podzimní mlhy, ticho a prořidlý list, z údolí jako by s babičkou navždy odešel život a ze všech tu míst. Jako by všecko tu tesknilo po ní, Bělidlo staré, mlýn, dvorek i stráň, nezjeví pozdnímu chodci se cestou pod čepcem babičky šedivá skráň. Odešli dávno už, kdo tady žili, mrtva je radost i žal, všecko, co pokorně člověk z ruky tu boží kdys vzal. Odešli všichni a jiné jsou časy. Podzimní vítr leh’ do zvlhlých trav. Jenom tam, pod strání, starou svou píseň hučí a zpívá si splav. 26