PO LETECH.

Karel Babánek

PO LETECH.
Znavený poutník se srdcem steskem rozchvělým, zas po letech se v kraj ten vracím, jenž domovem kdys býval mým. Dům rodný. Z jeho oken hlas minula mne volá zpět. Je marno, nikdy nevrátíš se přes propast zašlých let. A chtěl bys ještě kraj ten milý přitisknout k srdci, v náruč vzít, jenž sladce mluví k tobě, a potom odejít. 41