Kadydža a zjev.

Julius Zeyer

Po ce dlou síc Ramadan(J5m) ve sluji stin klečel Mahomed(J5m) Od prahu sluje nesmír se poušť(J5m) do dálky ztrá v snivém mlče(J5m) neduje nek s výšin nadzemských(J5m) a žha safír ši nebes báň(J5m) Nesmír poušť a vel mlče(J5m) Ó toto dum slav mlče(J5m) jest hlasem velkým jenž se o(J5m) kdy hlasy ma světa maho(J5m) dozníva a mi ve své nic(J5m) bez stopy u vesmíra souladu(J5m) A celou duší slouchá Mahomed(J5m) Nevzpomněl Mekky města rodho(J5m) Kadydži celo zapomněl(J5m) a tem je oko gazelly(J5m) a sluncejasnou je mysli zář(J5m) a sladkou jako z Tajef hrozny řeč(J5m) Však hle vstane s tváří zděšenou(J5m) a oko plane jako v šílenství(J5m) a v divém chvatu ří kroky své(J5m) tam kde se Mekka jako bod(J5m) Bez únavy dřív noha nestane(J5m) k večeru když hvězda stříbr(J5m) nad domem ženy kouzlem vychá(J5m) a sni světlo lije v von sad(J5m) kde nardus mirra še slad pach(J5m) kde granát stele v trávu plody své(J5m) kde palma du u vod tekoucích(J5m) Tam Kadydža na zlatém koberci(J5m) na prahu se v chladu večerním(J5m) v šarlatném rouše s bílým vojem(J5m) Tu před stane mlčky Mahomed(J5m) A ona Co z pouš přicházíš(J5m) ty jehož duše moje miluje(J5m) co přicházíš s tím zrakem truchlivým(J5m) Ó zdráv buď muži jehož jméno jest(J5m) mi lahodnější nad mirru a nard(J5m) To čelo vyjasni jež čis jest(J5m) jak slunce odpočiň si ve vzduš(J5m) vší napl zahra(J5m) Tu pojal ji za ruku lostnou(J5m) Ne sám jsem přišel se mnouť hroz host(J5m) A ona ohlíží se kol a kol(J5m) Ty blouzníš Mahomede vždyť jsi sám(J5m) Kde host je tvůj by vešel v naši síň(J5m) a usedl pod pest pone(J5m) jež vznáší se na sloupích stříbrných(J5m) Na desky z cedru poj postavím(J5m) a plody stro sluncem zlíba(J5m) Však Mahomed se chmur usmí(J5m) Ne stromu plo nedotkne(J5m) se poje host jenž mne sleduje(J5m) Je duchem snad se žena zachvěla(J5m) a manžel je hlavou zaval(J5m) Ó ženo slyš co trá duši mou(J5m) Po ce dlou síc Ramadan(J5m) v sluji pouš klečel v modlit(J5m) a uchvácena proudem myšlének(J5m) ku sa nebes ši nesla se(J5m) ve vír bouři duše nadše(J5m) Tu uzřel jsem co žád smrtelník(J5m) na širém svě posud neuzřel(J5m) že všehorem vládne jeden bůh(J5m) že ne bohův mimo něj jsem shléd(J5m) Na trůnu se slunce jasnějším(J5m) a myriady duchův slouží mu(J5m) Kol jeho hlavy jako vodopád(J5m) u věčném hromu hučí vichřice(J5m) a hukot ten je pouze křídel šum(J5m) těch an již li pl mu(J5m) A meteóry no le(J5m) ty ohnimi jsou jen kameny(J5m) jež ruce jeho slu meta(J5m) by roj nečistých duchů zahnali(J5m) již plouží se kol trůnu jako psi(J5m) A hle můj lid ve tu slepo(J5m) své čelo bije v chrá nesvatém(J5m) před modlou urobenou z atu(J5m) rtem čer men Kaaby baje(J5m) a nezná jsoucnost boha žiho(J5m) Kdy oči jeho sle prohlídnou(J5m) Kdo probu mu duši z dřímoty(J5m) Tak dumal jsem tu zazní vel div(J5m) po ce poušti tapl hlas(J5m) a šu v lis palmy žízni(J5m) a hučí v tvr skály útrobách(J5m) a kaž zrnko písku zazní tak(J5m) jak útlých tek rto žo(J5m) a samum žhavým jícnem bouří to(J5m) vstříc slunci kte rudým mrakem mu(J5m) ta sa slova v odpověď(J5m) jež on sám řval když bur z pouš vzlét(J5m) A obsah toho světa jitře(J5m) Vstaň Mahomede poslem božím buď(J5m) Tu oči zavřel jsem bych odplašil(J5m) ten blud by nezavlekl duši mou(J5m) na pokraj vratho bezedna(J5m) jež zeje tem v ústret čloku(J5m) co hroz noc co děs šílenství(J5m) když hr překročí mez střídmosti(J5m) A opět když jsem vzhléd na tichý kraj(J5m) na slunce svit a úsměv blankytu(J5m) vše dřímalo jak vždy pod vedrem dne(J5m) však přede mnou stál muž stál svět stín(J5m) a ústa jeho šeptem mluvila(J5m) Vstaň Mahomede poslem božím buď(J5m) Tu prchal jsem a stojím před tebou(J5m) a vedle mne ten svět sto stín(J5m) Ó ženo mluv jak poznám pravdu přec(J5m) zda božím sluhou on či oka klam(J5m) zda duch nečis nebo anděl snad(J5m) Ó pochybenství chmuru rozežeň(J5m) ty ženo čis jako slunce líc(J5m) Tvá moudrost hodna muže dobho(J5m) tvé srdce ry jako mant jest(J5m) a slad jako z Tajef hrozny řeč(J5m) Kadydža ruku jeho ucho(J5m) a tiše vede jej pod domu krov(J5m) jak chorob a stane pak(J5m) u prostřed krás klenu(J5m) kde lampa trá olej voňa(J5m) a stříbrosvit svůj mřížemi(J5m) ven do sadu kde vody šplouna(J5m) kde marhaniku a oranže květ(J5m) jak hvězdy pada noří se(J5m) do porose trávy v mok klín(J5m) Na muže svého moud žena zří(J5m) a těs sbí řasy voje(J5m) Ty posud vidíš muži svět stín(J5m) Jak tebe vidím jas urči(J5m) On práh překročil prošel oponou(J5m) a sto zde kde pest pone(J5m) se řas nese sloupím stříbrným(J5m) Tu zem strhne žena voj svůj(J5m) a krása je oslňuje zrak(J5m) jak luna le jem sví(J5m) na modrých nebes sklonku řivém(J5m) když tapl noc a veleb(J5m) svou rosu kane na zem žíznivou(J5m) a nek šeptá při ple hvězd(J5m) A vidíš posud muži svět stín(J5m) U sloupu sto posud pone(J5m) Ne Zmizel teď ni stopy po něm zde(J5m) Tu za Kadydža ženy vzor(J5m) a hlavu klo na zem poklekne(J5m) Ty prorokem jsi boha žiho(J5m) ty spí duši lidu probudíš(J5m) a sláva tvoje projde světem vším(J5m) a jsem prv v tebe ří(J5m) Ten svět stín byl božím anlem(J5m) to nebyl mon v blud(J5m) to nebyl duch nečis věř mi věř(J5m) On úctu měl pro odhalenou líc(J5m) kdo ženskost ctí ten ne monem(J5m) Je duše ženy lesklým křišťálem(J5m) kde bůh se shlíží s krásy úsměvem(J5m) kdo boha sla lesk ten neska(J5m) nesvatým hrubých prs dotknutím(J5m) a nepomží též dechem vistným(J5m) to zrcadlo pro boží smavou tvář(J5m) On úctu měl on z úcty odešel(J5m) když odhalenou viděl moji líc(J5m) to zlý duch nebyl nebyl mon to(J5m) a proto Mahomede jdi ó jdi(J5m) ven v ši svět a poslem božím buď(J5m)

Patří do shluku

karel, roland, olivier, zvolat, garin, dojmutý, nicoletta, turpin, alda, bazin

39. báseň z celkových 90

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Julius Zeyer)
  2. None (Julius Zeyer)
  3. PRACHOVSKÉ SKÁLY. (Ferdinand Tomek)
  4. Zelený vítěz. (Julius Zeyer)
  5. POKUŠENÍ. (Alfons Breska)
  6. None (Julius Zeyer)
  7. RAMONDO LULLO. (Julius Zeyer)
  8. Pouť za hrobem svatého Patrika. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V STARÉ LITVĚ. (Julius Zeyer)
  10. Vlasta. (Julius Zeyer)