Má Terezo! Jak slíbil jsem Vám píši;

Emanuel Hauner

Má Terezo! Jak slíbil jsem Vám píši; Má Terezo! Jak slíbil jsem Vám píši;
 po noci, křečí vášně, strnulé. Mně zjasnilo se vše pak v hluché tiši. O žel, že vracet musím se zas v doby minulé. Teď jako v závorkách Vám krátce povím: Já roztrhané viděl tělo jakés ženy a stržen hnusem, hnus ve světě lovím. Já život miluji a přec mně nemá ceny. Ta hluchá včera noc, v níž hvězda jenom plála, ta sny mé těžce zalehla. Já zdrcen její tíží jsem viděl skutečnost: Jak odhalená Isis stála. A krása ulétla, jen hnusná krev mi oči klíží. Nač mnoho slov. Já poznal všechno dnes: Jdu hnusu cestou k ideálům krásy! Má Terezo! Ach včerejšek to byla ona mez, již překročit jsem musil k dílu spásy. Má Terezo! Vy buďte s bohem! Půjdu sám! Já král a velekněz v svůj uzavru se chrám. 12 Post coitum triste omne animal.
Básně v knize Sabaty duše:
  1. Mé duše sabbathy, jež zavířily temnem
  2. Když lampa zasvítí a život dřímá,
  3. [***]
  4. Pojď sem v můj tmavý kout, ty žhoucí přízraku,
  5. Tvé slzy viděl jsem, jež tryskly tobě z duše
  6. [***]
  7. Má Terezo! Jak slíbil jsem Vám píši;
  8. Bledé vůně tuberos,
  9. Své hymny Tobě zpívám svatý Nevděku
  10. Ztemněla krajina;
  11. Mám rád své bílé ruce, tak rád se na ně dívám.