ODSOUZENÉ.

Adolf Červinka

To bledničkovité děvče s tvářema vpadlýma, jež proti mně v parku sedá, mne divně dojímá, tu grisettu minulosti víc nežli záhadné mne vzpomínek v spádu rychlém teď popsat napadne: Tak divoce smělé oči, – ó, znám jich vyzvání, a umdleně svislá ňadra, necitná k líbání; čas memoiry své napsal pod oči jízlivý, kam v modravé ssedly kruhy všech vášní přílivy! Ó, melodickým že tokem jí prošel mladý věk, by nemohl nikdo říci, ni svatých myšlenek že vštěpoval někdo setbu, neb v úzké světnici jí před časem žití drama žár vzňalo v zornici. Až fialové ty skvrny na pleti křídové se spojí a z polibků všech se zdvihnou vrahové, pak zkažené krve proudem ji k smrti ubijí, a ti, kteří k dnu ji strhli, si ruce omyjí...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1449. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čtyři písně mé mladé milence. (Otto Gulon)
  2. VZPOMÍNKA. (Karel Červinka)
  3. L’ENFANT PERDU. (Vladimír Houdek)
  4. Úzkost duše. (František Sís)
  5. PŮLNOC. (Karel Toman)
  6. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  7. Mori! (Xaver Dvořák)
  8. TEĎ TEPRV...*) (Xaver Dvořák)
  9. SLZA (Arnošt Procházka)
  10. JARO (Jan Opolský)