BOLESTI, NEZVANÍ HOSTÉ.

František Taufer

Zahořkl doušek podávaný rtům třesoucí se dlaní a nabíraný v rozpěněném proudu života. Slunce dnů mladistvých se k západu již sklání a v srdci rozsmutnělém nečistá krev klokotá. Bolesti, nezvaní hosté, se potichu v ně vloudily a mluví slova zlá a slova výstražná a slova rozežhavená o mrtvých touhách, které mne kdysi k životu budily, o duši, která je požitkem zakrvácená, o objetí bez lásky a o radosti bez tepla, o políbeních, která nitro bouří nerozechvěla, o snech, v nichž vášeň žilami se roztekla a o světlech, jež v dálce se mi náhle setměla.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

926. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ALOIS JIRÁSEK (František Serafínský Procházka)
  2. Prostomilé byly židle (Hermor Lilia)
  3. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  4. ZÁPAD. (Xaver Dvořák)
  5. HARAKIRI (Arnošt Procházka)
  6. PROLOG. (Zikmund Winter)
  7. SKLÁDÁNÍ PRO MÉ SYNKY. (František Taufer)
  8. VIDĚNÍ. (Antonín Sova)
  9. SLZA (Arnošt Procházka)
  10. EXODUS (František Odvalil)