NA HROBECH SEDÁ.

František Taufer

K životu nevzbudíš, co v srdci vyvřelo již a neroznítíš odumřelý vznět. Sám, živý, nade hrobem stojíš a víš, že nejlíp’ na hrob zapomnět’, že v zapomnění s novým dnem se spojíš. Nad marným slza novou marností je, jen v úsměvu je záblesk věčnosti. Slyš! Slyš jen! Slyš, jak divě srdce bije, když žehnají je jitřní milosti a čas se s vůněmi a s rosou těchy lije. Rozvitá růže kalich rtům tvým podá. Jí nevěř, smrtelné, a zrak svůj obrať již, kde krásy jediné tě vábí měnná shoda, jíž neznáma je únava a tíž a jejíž paprsek jen slabé k oslepení bodá. Na hrobech sedá a přec živá věky z fantomů všech se zvedá, skvělý tvar, a nad ženiny žárnějšími vděky ti vdechne v duši nemíjivý žár, z nějž nevyhojí kouzelničí léky. Z všech srdcí mrtvých pláče nebo plesá, jak sladký div v noc dlouhou zazáří, v svém tanci vzletí z pekel nad nebesa, pád mezi světy šílený ji nezmaří, vždy v něčí otevřené, živé srdce klesá. Jí v krystal věčně zářný vodní pěna a kosmu tajemná tvář v jas se promění. Ze zaslíbených krás je silným zaslíbena, a, navždy zakletu, ji hledej v umění. Dej mrtvé jí! Dej živé vše! Jak malá pro ni cena!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

483. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Znamení duše. (Otokar Březina)
  2. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  3. SONET (Antonín Sova)
  4. TICHÝ SMUTEK. (Antonín Klášterský)
  5. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  6. SMUTNÉ PÍSNĚ. (Zikmund Winter)
  7. XXXI. Po dnech rozkoše, má drahá, (František Ladislav Čelakovský)
  8. STROM, KTERÝ ROZKVETE. (František Taufer)
  9. Sloky (Antonín Sova)
  10. MRTVÁ LÁSKA. (Roman Hašek)