VSTUP.

František Eisler

VSTUP.
V té noci vlažné se rozvíjejí poupata, na přebolestných stvolech se těžce otvírají; myrt, růží, lilií, snů žeň jest bohatá – a pod měsícem nad záhony extaticky zavlávají. Ó noci, která víš, co vůně srdce tají, to na kříž přibité a lotry rozeklané, jak divoce se ňadra tvá s úpěním pozdvihají, a světlo měsíční se mění v slzy slané! Ta puklá poupata proč chvít se nepřestanou a sotva rozkvetlá v korunách odkvět hostí? – V ně z boku Kristova kéž kapky krve kanou, a Kristus žehná jim svou svatou sinalostí! 5