MOUDROST – EPILOG.

František Eisler

Být dobrým, jako chléb pro hladovící ústa. S horoucím sluncem ve hrudi se vrhat v každý boj. Před pustým davem na poušť jít, kde v tichu svatost vzrůstá, a v osamění tesknotách hrát měkce na hoboj. Vod hloubky milovat a záhadných snů žáry, v ran sesterských zlou palčivost svých slzí balsám lít. Brát rukou věčně vztaženou věčnosti sladké dary, a plýtvat kolem vínem svým, však sebe neopít!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1259. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. UKOLÉBAVKA (Rudolf Medek)
  2. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  3. magnolie (Stanislav Kostka Neumann)
  4. VNITŘNÍ POCHODEŇ (Arnošt Procházka)
  5. Písně svatební. (Milan Fučík)
  6. SONET (Antonín Sova)
  7. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  8. TICHÁ STRÁŇ (Jan Opolský)
  9. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  10. NEPŘEMOŽITELNÍ ROSTEM’... (Otokar Březina)