SMUTEK.
Park osaměl... šeří se... šeří...
kolkolem břízy šelestí...
Och, tak to všechno v duši tichne..
Nebudu myslit o štěstí!
V duši je ticho jako v chrámě,
a tak to všechno v srdci sní:
o princeznách a o pohádkách...
Och, jsem dnes příliš groteskní!
41
A tak to táhne v duši tiše:
mé první lásky smutný sen,
k oltáři čisté horování,
jenž dávno už byl znesvěcen...
Park osaměl.. šeří se... šeří...
A tak to všechno v duši sní – –:
o prin-cez-nách a o po-hád-kách- -
Och.. tak- to- všechno- - v duši sní –
42