RUDÉ KVĚTY.

Antonín Macek

Luh květů rudých a ohnivých viděl jsem obrovitý, všechen nach slavných západů zdál se v něm slitý, pole i města byly jich červení palčivou posety a v nocích bezhvězdných plály jich krvavé rosety. Z ran Krista pučely na skále Golgaty, jich smutné lodyhy třásly se rozpjaty u dřeva pranýřů, hranic a podél vyhnanců cest, kam slzy padaly, všady jsem viděl je kvést. Všechna krev, již vssály země zorané líchy, od věků vsákla tak jejich ve kalichy; krev smytá s popravišť i rudé hranic dýmy byly jich barev odstíny ponurými. Ty květy zářily bolestí, nadějemi a touhy vášnivé vřely v nich divými ručejemi; kde na smrt zranění v hluku kol umírali, tam rudé květy skráně jich objímaly. Ó rudé květy, vy myšlenky, útrapy zjařmených, dál sviťte v budoucno ve barvách plamenných, v propasti závratné, kam nikdy andělé neslétají, ať květy rudé a ohnivé rozkvétají!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

312. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  2. Zadřímlý kraj s velkými obzory. (Růžena Jesenská)
  3. PÍSEŇ HLEDÁNÍ. (Adolf Racek)
  4. Jízdou (Antonín Sova)
  5. VČERA A DNES. (Sigismund Bouška)
  6. NOKTURNO V ZAHRADĚ, KDE SE TANČÍ (Antonín Sova)
  7. HOROUCÍ NÁPOJ (Rudolf Medek)
  8. ŠŤASTNÍ. (Otokar Březina)
  9. KAKTUSOVÝ KVĚT (Stanislav Kostka Neumann)
  10. MUČENÍCI. (Otokar Březina)