JARMIL KRECAR.

Ladislav Andělíček

JARMIL KRECAR.
Jak na kritika dozrát možno, ach, ouvej bože – rozbože? Nejdříve Musu odřít musíš jak starou kozu bez nože, pak na překlady přeskoč křepce a nebuď nijak nesmělý a ve skvostných je vazbách vydej, by exoticky voněly – hle, trochu ducha přece jenom se v tobě nějak nastřádá... a náhle začneš kritisovat – A to je celá paráda.