KAREL TOMAN.

Ladislav Andělíček

KAREL TOMAN.
Že prý’s český Verlaine, hochu, pak Ho však též v úctě měj! Jak to, že se vyrovnává buržoustsky Tvůj obličej? Kde jsou ach! ty slavné chvíle (což by to byl pouhý sen?), v hospodě kdy mezi námi cele byl’s Mu podoben! Tak si člověk někdy ctností připraví svou porážku – Proč jsi počal řádně žíti, Antoníne Bernášku? 14