ARNE NOVÁK.

Ladislav Andělíček

ARNE NOVÁK.
A já nevím, co mi pořád při tvých věcech překáží... že,že když čtu je, vždy jak byl bych na číhané, na stráži. – Pořád jak bych slyšel mlýnek, v němž jen půl je života, Teď jde správně... ale nyní na prázdno jen hrkotá! – Vždyť to mlynář jistě slyší – proč neskočí na nohy? – Vykládá teď mlečům ve dne mapu hvězdné oblohy...