Váhavě kráčím cestou(Na)
konečky prstů jak slepec do předu tápám(Na)
A přece mám v očích světla(Na)
a v prsou je vůle(Na)
Jak školáci ve škamnách sedíte řadou(Na)
pozorně sledujete hru kterou počínám(Na)
Toho všeho nedbám neboť jsem jako nevidoucí(Na)
a oslepen stkvoucími světly(Na)
Je mně jako bych pohladit jen svůj útulek směl(Na)
dojdu li tam a po jeho stěnách jen rukou přejeti jemně(Na)
A potom zas odejdu aniž kdy zatoužím nazpět(Na)
tak svaté je místo kam kráčím(Na)
Snad proto váhám cestou(Na)
a konečky prstů jak slepec do předu tápám(Na)
Neboť nechci stanouti ve světle jako vzpurný vetřelec(Na)
nýbrž jako vděčný poutník před svojí zázračnou soškou(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
1490. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Chovají odevzdané beránky, milující svá rouna
(Richard Weiner)
-
U lesní studánky.
(František Taufer)
-
HROBOVÁ SVĚTLA.
(František Serafínský Procházka)
-
POKORA PŘED RADOSTÍ
(Richard Weiner)
-
VE CHRÁMU VYZVÁNĚJÍ...
(Louis Křikava)
-
MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ...
(Hugo Kepka)
-
RUKA.
(Antonín Sova)
-
Fadessa dnů.
(Stanislav Kostka Neumann)
-
TULÁCKÁ ELEGIE.
(František Taufer)
-
Zaslíbený kraj.
(František Taufer)