II
HÁDÁM HLAVA PADÁ ORLÍ
Posměváček dí: – Proč Mezopotamie právě
když tolik jiných jmen?
Či že bys rýmaři byl hledal rým
na jméno zapřené Carmen? –
– A což jestli posměchem svědčíš? Jestli zrazení samotní
znají jerišskou křísit růži!
Což jestli jméno zjevené v zapřeném tuší přítele
po kterém touží! –
Posměváček dí: – Proč Mezopotamie právě
když tolik jiných jmen?
Či že bys rýmaři byl hledal rým
s honosným Bagdadem? –
– Kdoví... neb na Bagdad vůbec nemyslil
prahl po jiném jinak jinam
Kdoví... Neb vím že toužívám nevěda
po tom zrovna nač nevzpomínám –
27
Posměváček dí: – Proč Mezopotamie právě
mezi tolika jinými slovy?
Či že bys rýmaři byl hledal družku
Harun-al-Rašidovi? –
– Harun-al-Rašid! Vždy smáli se nejlépe
ti kdo se naposled smáli
Též mocný emir ten chodíval přestrojen
tam kde se ho nenadáli. –
Posměváček dí: – Proč Mezopotamie právě?
Není snad jiného slova
kterým se jakoby sézamem dostat lze
do srdce Sindbadova? –
– Sindbad! Ó Sindbad! Slavný onen plavec
není mu příkladu
ověnčen navoněn strojíval hodokvasy
prostřed svých pokladů
A zatím co otroci obcházeli s jídly
jež nedůtkliví vařili kuchaři
on laskaje krásného jinocha vyprávěl
pravdivé příhody skvělejší než lži. –
Posměváček dí: – Proč Mezopotamie právě
když jména hezčí a kratší?
28
Mezopotamie! Nekonečná cesta
kudy se do ráje kráčí. –
– Došli jsme šprýmaři! Na oněch tam lánech
mezi Tigridem Eufratem
neuposlechnuvše spasili děti své
Eva s Adamem
Došli jsme šprýmaři! „Mezopotamie“
značí „mezi proudy zemi“
(to je zemi pokušení)
a ten o němž pěji není-li také on
úklady obklíčený?
Osmnáct let mu je Osmnáct let
Zle dobrý je dobře zlý je
Ó lidský ráji na pohled
ó Mezopotamie! –
29