RADIO.

Jaroslav Kolman Cassius

RADIO.
Buď pozdravena, hudbo atmosféry, věrná poštovní holubice, otáčím kouzelným prstenem: zjevte se, džinové! Už nebude básníku hrobkou lože s drátěnou matrací, umře na resonanční desce, zvučící rytmem světa. Otočte prsten, milenci, a svažte své polibky melodií, anglická královna na počest vaší lásky pořádá dvorní ples. Je nejvyšší čas, rozmilí gážisté, vyškrtnout nemožnost ze svého slovníku, nenechte presidenta francouzské republiky mluviti do větru. 28 Dnes večer má Grand-Hotel Trotoir dobročinný jazz na jarním blátě, potom je pro dívčí pensionát přednáška o maminkách, které chtí chovat. Víte, že krásná Mme Printemps ráda by vám přednesla Donnaye? Mlčte, je to levnější než slavičí zpěv a toalety platí Sacha Guitry. Také Vás, ježatý misogyne, přepadnem jednou ve vaší posteli, probudíme Vás pod Vaší peřinou ukolébavkou Emmy Destinové. Dělá Vás nervosním drnčení Eiffelovy věže, hřmot tajfunu na březích oceánu? Otočte prsten a spěte sladce při šplouchání ethéru. 29 V zkamenělou slzu křišťálu bijí magnetická křídla zvuku: slyšíte duhové vidmo světa, jež zpívá lampa Aladinova? Buď pozdravena, hudbo atmosféry, sladká poštovní holubice, tvůj svět se, Atlante, proměnil v úl bzučící u tvých uší. Co na tom, že příboj na pobřeží zaclání ještě vysoké moře, snad už jen za dvě, tři tisíciletí probudí spáče hlas člověka. 30