BALLADA,která byla v r. 1901 ironickou Felixi Animalovi Byl jeden rytíř... Na zahradní vrátkyjak na rytíře velkých úkolůon hlasem hromu volal: Zpátky! Zpátky!,ať potkal žoldáka neb stádo bůvolů.[4]Pleť hnědou měl, a hnědý vlas měl k tomu,jenž na chochol byl ale směšně krátký.– Byl anarchistou! Zbořil mnoho domů,nikdy se nemodlil a proklel lůno matky.Když chvíle Vzpoury duši jala náhle,tu, hněvem bez sebe z kořenů stromy rval.Co povím dál, ať slouží mu jen k chvále.On nikdy žádné ženy nepojal!Jen jednu ženu znal, zlá byla prý jak zmije.(Jsou ústa, která všecko pokálí – –)Ta s lancknechtem prý prchla do Francie...(To jen zlí jazykové o něm říkali!)A fechtýř slavný, nefechtoval s všemi.Ty všechny srážel ranou pod zuby.Ba, jedním rázem ku Všematce Zemion připích jednou čtyry holuby.Král – (nevím který) – v úžas nad tím činemty čtyry hlavy do erbu mu dal.A mnoho matek zvát jej chtělo synem,(Však jak jsem děl, on ženy nepojal –!)A od těch dob pro památku všech věků,(však ať se tomu nikdo nediví!)štít rytíře, jenž neznal ženských vděků,měl v znaku čtverou vraždu holubí. –[5]Měl zašlý pergamen, a říkal o tom písmu,že předek jím svůj čertu zapsal rod.(To svědčit mohlo by o jeho anarchismu,a přijít jeho nepřátelům vhod.)A ze zármutku rytíř mnoho pije,ta hnědá jeho tvář, ta nyní smutná je;on páše zatím dlouhé parodie,a nechce se už vracet z turnaje,on nemiluje návrat. Na zahradní vrátkyjak na rytíře velkých posláníon hlasem hromu volá: zpátky, zpátky!– a na všecky se strany uklání.Mach J. S.