IMPROVISACE
Příteli J. S. Macharovi
Ten život pustý je a jednotvárný,
a přece se jen žitím opíjím,
z hospody vrávorám se do kavárny,
a krásné mládí své tak probíjím.
Při víně pak za noci bujně žiji,
ba věřte mi, že bývám veselým
a na zdraví všem, jež jsem rád měl, piji,
a potom vždy tak naivní věci sním:
Je teskno mi a měkce zladěn bývám
a probírám se v dávných vzpomínkách
a starou písničku si tiše k vínu zpívám
že marno vše a marným každý vzmach;
že je již zle a bude ještě hůře,
že život již tak málo opíjí...
A s cigaretou v ústech, čelo v chmuře,
že mládí nejkrasší se probíjí.
[13]
Bedřich Zmar