MELODIE PODZIMNÍ...

Kamil Berdych

MELODIE PODZIMNÍ...
Jde podzim už... To víc se cítím chorýchorý, a první větru kvil když zasténá, zní v duši protivné memento mori... Má sousedka hrá večer Chopina... Hraje tak věrně. Vše se blíží z dálky... Teď někoho je slyšet zavzlykat... Pianissimo... Povzdech... Katafalky... A intensivně smutek vane z řad... A pohřben sen, jejž nikdo nevzkřísí... Stín po něm nezbyl... Ticho grandiosní jen obletuje černé kulisy, marche funêbre když v jemných prstech dozní... U mne tak smutno... Nikdo nerozsvěcí... To symbolický večer žití je... A smutek mrtvých, smutek všechněch věcí, jak hlína tělo, duši přikryje... 42