LEOŠI JANÁČKOVI

Petr Bezruč

LEOŠI JANÁČKOVI k 3. VII. 1924. K 70. roku života.
Nerozumím muzice: barbaru virtuos hraje. Ale šum Ostravice, ale žal rodného kraje hledí na mne z Vašich not, kterým brzy rovno není – Maestro, buďtež dlouho zdráv, dlouho všem nám k potěšení! 50
Básně v knize Paralipomena:
  1. VŽDY ŠŤASTEN BUĎ!
  2. KLEC
  3. DOMASLOVICE
  4. GRUŇ I.
  5. VOJENSKÁ KOŠULKA
  6. DĚVUCHA Z ŠUMBARKA
  7. GRUŇ II.
  8. DRAGON HANYS BLENDOVSKÝ
  9. NOVÝ MLÝN
  10. PĚTVALD
  11. SVATÁ RUS
  12. TOUHA
  13. *** Nech po městě, nech venku sám
  14. SLEZSKÝ SRPEN
  15. VÍTR-OTEC, VODA-MATKA
  16. LISTOPADOVÁ PÍSEŇ
  17. DYJE A DUNAJ
  18. DÍK POVÝŠENCE GRATULANTU
  19. MĚSTO POD RADHOŠTĚM
  20. ROZMLUVA S OSUDEM
  21. J. S. MACHAROVI
  22. OTAKARU BYSTŘINOVI
  23. ALŠI MRŠTÍKOVI
  24. LEOŠI JANÁČKOVI
  25. IGNÁTU HERRMANNOVI
  26. VOJTĚCHU MARTÍNKOVI
  27. DIVÁKY
  28. ZA CHOTÍ MILOSLAVA HÝSKA
  29. Na bařině jste zdvihli tvrz,
  30. Nech deštěm mokrý albo sluncem rudý,
  31. Před válkou, když náš prapor kles –
  32. Mlád být, děl bych kraje vachtař:
  33. Starý Havran, jenž věky přežil,
  34. Cestou je nám život vésti