ZA CHOTÍ MILOSLAVA HÝSKA

Petr Bezruč

ZA CHOTÍ MILOSLAVA HÝSKA
Je krásný srpen. Veselá stanula na stanici. Na východ dráha běžela, přes Odru, Ostravici. Ztepilá byla, kypěla půvabem, zdravím v líci. Budoucnost jasná šuměla kol sličné hlavy snící. Je jasný září. Držela horečka ji šílící. Neznala dcerky, manžela při ní v hoři stojící. Je teskný říjen. Hleděla tvář tichá ve světnici: to navždy zhaslá ležela v brněnské nemocnici. 56