MATKY. Jdou, v houfu stlačeném a nepořádném jdou,ty s hlavou svěšenou, ty s hlavou vztyčenou,jdou z měst a vesniček, ze samot prostřed políse srdcem ve hrudi, jež každým tepem bolí,jdou oči strnulé, a žádná slova nedí(ty oči zarudlé jen na mě, na mě hledí),jdou sborem pomalým, co noha mine nohu,jdou na mě žalovat, jdou na mě Pánu Bohu,ty matky vojáků, jež komandoval jsem,co padli ve válce pod mojím komandem.Jak křečí ochromen jsem bez hnutí a něm,chtěl bych, by pozřela mě rázem černá zem,chtěl tlouc’ bych o kámen bolavou, horkou hlavou,jen ne ty představy, představu za představou,v nichž noci vstávají a odpoledne, rána,kdy přišla patrula nezvána, nevolánaa něco přinesla do pláště sbaleného,mně k nohoum složila vojáka ubitéhoz těch hochů jednoho, jež komandoval jsem,co padli ve válce pod mojím komandem.44Vím, matky, před vámi tisíckrát vinen jsem,jsem líbat nehoden i vašich šatů lem,já vaše syny ved’ jen tam a nikdy zpátky;však čist jsem před Bohem, ať ten nás soudí, matky,až v říši světelnou se vznesem nad oblohu,při svoji vložíme do rukou Pánu Bohu,a svědky ať jsou ti, jež komandoval jsem,co padli ve válce pod mojím komandem.45OBSAH: NA DRINĚ: Srpen 19147Pleša, praporčík8Lika10Psaní z pole11Václave Uhře, kadete boží13Z lazaretu I., II.14Pod kříž hromadného hrobu16Vídeňský epilog17 ZA FRONTOU: Když takhle v březnu měsíci21Tutlaná láska I., II.22Tryzna I., II., III.24***27Do alba28Paní R. I., II., III.29 NA SOČI: Srpen 191535Na Soči36[47]Balada o mých láskách37V Kaverně „Petr“39Sedm z páté kumpanije40Balada pro moji kumpaniji41Kota 34643Matky44 [48]POZNÁMKA. Tyto verše připravené pro knížku před více než rokem a otištěné porůznu v časopisech pod rakouskou censurou vycházejí z vnějších příčin teprve dnes. Jsou věnovány namnoze nepopulárním hrdinům: nedobrovolným vojákům poražené armády a jsou smutny smutkem, který ještě neviděl svého konce, všelidským smutkem z bídy „národa fronty“.A lidé tohoto národa, jednoho po obou stranách linije, jeho solidarita v utrpení a spojení internacionálou smrti – budiž legitimací této knížečky.V Praze, listopad 1918.B. M. [49]Tuto knihu, vydanou v 300 číslovaných výtiscích a v 700 výtiscích bez čísla jako čtvrtý svazek knihovny „Nového Věku“, vypravenou dřevoryty Jaroslava JarešeJareše, dotiskla knihtiskárna Th. Venty v Praze v listopadu 1918. E: jf; 2006[50]