PŘEDTUCHA JESENĚ.

Julius Brabec

PŘEDTUCHA JESENĚ.
Červánků v dálkách vybled nach, hvězd opál hoří v modrých tmách, Jeseň,Jeseň jak černý anděl hříchu nad krajem pluje v mrákotách... Krvavých růží poupě touží všecky své vůně vyvonět, pták teskně tíká, vichor kvílí, mdlou hlavu sklání aster květ; 17 Mrazivá noc! – Nesměrné touhy do srdcí vlévá luny svit, chce duše jitru rosou býti, květ křísit, poupě oživit, na křídlech písní k slunci vzlétnout a s hvězdným mírem klesat v hloub, v pramenů rythmech touhou zmdlívat a s vůněmi se rozplynout... Červánků v dálkách vybled nach, hvězd opál hoří v modrých tmách, Jeseň,Jeseň jak černý anděl hříchu nad krajem pluje v mrákotách... 18