VEČERNÍ NÁLADA.
(KARLU DE WETTROVI.)
Chvějí se zvonky květů
v polibcích večera,
labutě usínají
v leknínech jezera.
21
Snem lásky šumí vlny,
kraj hvězdným mírem vzplál,
květ růží vzhořel touhou,
když slavík zavzlykal...
A srdce mé se chvěje
vroucně,vroucně jak v modlitbách,
to anděl míru v struny
snů mrtvých lásek sáh’...
22