EPILOG.

Julius Brabec

EPILOG.
V života jitrech v srdce své jsem napsal: Buď dojdeš cíle vytčeného sobě, neb vykrvácíš za své přesvědčení a větry necháš hráti po svém hrobě. Tak se svých cest se nikdy neodchýlím: Umění září sluncem v cestu moji, a za své credo nezištné a ryzí jsem hotov v čestném vykrvácet boji. Vím, co jest ryzí, byť i bylo kleto, že k cíli dojde, nestřísněno věkem, byť třeba davy zahřměly své „Veto“ – Vteřinu vyrvat zapomnění hrobu! budoucí jitra toho budou vděkem – a tak jdu mlád a silen v novou dobu! 39 OBSAH.
Letní noc * Slavnosti Svadání * Loučení * Novalis * Večerní náladaPrvní políbení * Předtucha Jeseně * Ballada * První políbeníVečerní nálada * Slavnosti Jara * Dvě kapitoly z románu I. * II. * Krajina v duši * Nad snícím dítětem * Výkřik duše * Sen * Má píseň * V měsíčné noci na podzim * Epilog
E: jf; 2006 40