EPILOG.
V života jitrech v srdce své jsem napsal:
Buď dojdeš cíle vytčeného sobě,
neb vykrvácíš za své přesvědčení
a větry necháš hráti po svém hrobě.
Tak se svých cest se nikdy neodchýlím:
Umění září sluncem v cestu moji,
a za své credo nezištné a ryzí
jsem hotov v čestném vykrvácet boji.
Vím, co jest ryzí, byť i bylo kleto,
že k cíli dojde, nestřísněno věkem,
byť třeba davy zahřměly své „Veto“ –
Vteřinu vyrvat zapomnění hrobu!
budoucí jitra toho budou vděkem –
a tak jdu mlád a silen v novou dobu!
39
OBSAH.
Letní noc * Slavnosti Svadání * Loučení * Novalis * Večerní náladaPrvní políbení * Předtucha Jeseně * Ballada * První políbeníVečerní nálada * Slavnosti Jara * Dvě kapitoly z románu I. * II. * Krajina v duši * Nad snícím dítětem * Výkřik duše * Sen * Má píseň * V měsíčné noci na podzim * Epilog
E: jf; 2006
40