Ballada.

Julius Skarlandt

Ballada.
V zahradě vítr kvílí, poslední sráží květ. Bloudí tam přízrak bílý: stín dávno zašlých let. Má kouzlo smutku v líci a zlatoplavý vlas, jde, hořce sténajícísténající, v modravý luny jas... Kol vodotrysku kráčí v záhonu cypřiší, s bronzovou hlavou dračí, němými chrliči, a k altánu se vrací, svědku kdys šťastných chvil, jenž v hloží se teď ztrácí, kde parfum růží zbyl... A z oken zámku zříti lze pojednou, jak v snách tam zlatá záře svítí ve starý almanach, 39 jejž dávno, před sto léty, kdy vzduch se v písních chvěl, sněžnými zdoben květy tam kdosi zapomněl... V zahradě vítr kvílí, nad krajem měsíc zhas’. A smutný přízrak bílý nad jezerní jde sráz! 40
Básně v knize Kniha veršů:
  1. Stesk podzimní.
  2. Večer na vsi.
  3. Píseň.
  4. S umírajícím dnem.
  5. Duše má, půjdeme spolu...
  6. Divná hudba.
  7. ***   Slunce mdlý fantom v mlhách skryt.
  8. Touha.
  9. Jarní sen.
  10. ***   V kraji tvém od věků sněží,
  11. Neodcházej!
  12. Melancholia.
  13. ***   Po čem tvá duše marně prahne,
  14. Milenka.
  15. Píseň.
  16. Vzpomínka.
  17. ***   Stříbrná noc. V ulicích světla hasnou,
  18. Agonie.
  19. Nad strání chorý měsíc...
  20. V bouři.
  21. Zářivý den.
  22. A v duši stárneš...
  23. Reminiscence.
  24. Večer.
  25. Ztichla bolest...
  26. Siesta.
  27. Vzdech.
  28. Píseň.
  29. ***   Tušíš, jak na tebe hledí
  30. Sen jarního večera.
  31. Ballada.
  32. Píseň opuštění.
  33. Sentimentální píseň.
  34. Záchvěv zimní.
  35. Apostrofa osudného dne.
  36. V mrtvém kraji.
  37. Žně.