NÁVRAT
Den všecky lampy stáh’.
Unavena, usedám, domove,
na tvůj práh.
A kdyby kukačka stokrát zakukala,
nepůjdu za ní,
zůstanu s tebou, má lani.
A kdybych jinde zlato dolovala
a tady jen kámen, jenž zraní
dlani,
zůstanu s tebou, můj štíte, má zbrani,
do skonání.
Znavena, ach,
usedám, domove, na tvůj práh
za stmívání.
36
Tak je to napsáno ve hvězdách
Boží dlaní.
Věrný, jenž odešel, vrací se rád
za stmívání.
Mluvil jsi ke mně řečí strohou.
Teď klečet mne nech
u svých nohou.
Věrný se vrací odevšad.
V tvých svatých zdech
po dlouhé pouti chci spát.
Znavena, ach,
usedám, domove, na tvůj práh.
Tak je to napsáno ve hvězdách.
37