BÁSNÍK.
Jen hřímej, básníku, jen hřímej do těch davů,
tvůj zpěv jim v dlouhé chvíli pro zábavu;
po dobrém obědě než k spánku schýlí hlavy,
při žhavých verších tvých jim dobře břicho tráví.
Když čte o řítícím se na vlast nebezpečí,
že nutno jednou vstát již a již sáhnout k meči,
že nutno s hrdostí a bohatýrstvím v čele
již jednou vykřiknout a zdeptat nepřítele,
jenž na nás doráží, na práva naše plivá,
buržoa hově si, tvým slovům v souhlas kývá.
Až přečte knihu tvou, dál žitím půjde chutě,
červenobíle mluvit, jednat černožlutě
a nepříteli dál zas lízat bude paty.
Nač rvát se? On tak rád je, že má pokoj svatý!...
Jen hřímej, básníku, v to plémě Jidášovo,
než vyřkneš je, v své krvi stop své každé slovo
a doufej dál, že jednou poctivý boj vzplane,
tvá vlast že zdvihne z pout své údy rozedrané,
že podlý zbabělec se změní přes noc v reka!
Jen hřímej! Po smrti přec odměna tě čeká!
Pak sochař vytesá ti pomník umným dlátem,
zvěst o zásluhách tvých tam napíší ti zlatem,
řečníci o slávě tvé v sálech budou ječet
a chválit verše tvé, jichž jediný z nich nečet!
[13]
OBSAH:
Buď hrdý, národe!3
Lvův smutek3
Rodnému městu4
Pohádka o smutné princezně5
Výchova6
Byl jeden král7
Jezovita v masce7
Harlekýn v klášteře7
Host9
Smrt na Hradčanech9
Mladočeský dialog10
V české zemi něco leží11
Obr na Dunaji11
S kazatelny12
Básník13
E: až; 2007
[15]