CHODEC

Hermor Lilia

Hlubokým tichem kvetla jara, družně veselil se srdcí kruh, šumělo klidně moře národů. Šel mlčky, zahalen v plášť sebe. Pak miliony stejnobarvých figur šílely bez příčin; zem, těsto krvavé; v řevu nestvůr řítila se města. Chudí mocně dobývali skyvu; lepší sudbu nezrozencům svým; z nenávisti ryžovali štěstí. I tu jen sebe cítil, sobecký; v své vlastní hlubiny se hrouže to zdání měl, že povždy bled svým jsoucnem by měl býti ret, v naslouchání věčným tmám. Černá silhouetta proti hvězdné noci neví, zdali půjde – jde – šla dnes nebo tisícletí před večerem dnešním praprahorním krajem Lemurie či zda v budoucnu svou chůzí zatmívá jinak seskupená souhvězdí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

638. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MUČENÍCI. (Otokar Březina)
  2. Je smutná krajina... (Růžena Jesenská)
  3. VIDĚNÍ. (Antonín Sova)
  4. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  5. IMPROVISACE KU SMRTI HAZARDNÍ (Antonín Sova)
  6. NÁLADA. (Sigismund Bouška)
  7. PLOD POZNÁNÍ. (Zikmund Winter)
  8. RUDÉ KVĚTY. (Antonín Macek)
  9. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  10. TY ZEMĚ NEŠŤASTNÁ! (Růžena Jesenská)