ZA BRATREM ANTONEM.
ZA BRATREM ANTONEM.
† 26. X. 1934.
T s K si časem plet a řek,
když ještě byl syneček malý,
Koníček místo Toníček:
tož tak jsme mu vždy říkávali.
A jak už bývá: nejmladší
byl mazlík celé familie:
my měli jsme ho nejradši,
Koníček v našich srdcích žije.
Šel podle nás životem tím
všem milý ten, jenž navždy dřímá,
s úsměvem melancholickým
a s očima vždy laskavýma.
13
Ach, nelitostný osud pás
po tom, jenž v stínů kraj se schoval:
zhasínal čtrnáct dní než zhas,
a není, kdo by nelitoval.
Jen já, jenž kruté srdce mám,
výčitku za ním posílám:
nás na konci životní pouti
neměls, Koníčku, předběhnouti!