VI. Od rána až do poledne

Adolf Heyduk

VI.
Od rána až do poledne
Od rána až do poledne
svírala tě dusná síň, potil jsi se v školním prachu, nuž, kam nyní, milý brachu? V náručí mě, hvozde, viň!
V lesy, v háje bez starosti, bez prachu a klepu zas, v milá nísta družných ptáků, od fifIen a od šosáků na přírody hodokvas! 19