XV. Na podušky moje vzhlédni,

Adolf Heyduk

XV.
Na podušky moje vzhlédni, Na podušky moje vzhlédni,
 viď, poëto, to je vkus! O takovém vyšívání nemohou mít ani zdání paní z Francouz, paní z Rus. Patř, jen na ty barvy květů, na přechody tónů všech, na hebounká vlákna mechu – vy, nemáte ani slechu o všech vzácných výtvorech. Ba, nemáte ani zdání, co zde všecko ukrývám, škoda, že v svém vkusu chorém netoužíte míti vzorem věci, které s nebe mám! 32
Básně v knize Oddech v lese:
  1. I. Kdo pak to klepe? Prosím, dál!
  2. II. Ponejprv jsem přišel k tobě
  3. III. Jak se vede? LedabyIo,
  4. IV. Zanech města, zlaté modly,
  5. V. Při prvním mém navštívení
  6. VI. Od rána až do poledne
  7. VII. Viď, zde by ti lépe bylo,
  8. VIII. Nemám říše monarchické;
  9. IX. Pravil’s, že mi přebohatou
  10. X. Všemu z knih se učit chcete?
  11. XI. Noviny tu máme také,
  12. XII. Při mém učilišti hudby
  13. XIII. Kapela tvá přepodivná!
  14. XIV. Kantáty když ptactvo zpívá,
  15. XV. Na podušky moje vzhlédni,
  16. XVI. Hodiny mám z černolesí,
  17. XVII. Balet? – Balet máme taky,
  18. XVIII. O přírody tajnosnubu
  19. XIX. Zůstaň u mne přes noc, věru,
  20. XX. Blátivá je cesta k městu,
  21. XXI. Nyní jsem tě proved hájem,