XIII. Kapela tvá přepodivná!

Adolf Heyduk

XIII.
Kapela tvá přepodivná!
Kapela tvá přepodivná!
sebraná je z koutů všech; však když hraje a když pěje, hned se v ňadrech srdce chvěje, krev se žhaví, tají dech.
Přepodivně plných, hebkých, čarovných to skladeb směs: tonů však, když vše se béře, méně v ní než při opeře, ale krásy víc, to věz! Každý pěvec věrně zpívá úděl svůj, ať mlád, ať stár....stár... Věru, bez lichoty míním, že zasloužil před Rossinim už svou „Medaille pour les arts“. 29