JSEM NEVDĚČNÍK.

Adolf Heyduk

Jsem nevděčník, dřív noc mi družkou byla, a blažen na jejím jsem klíně snil, když jemnou rukou skráň mi pohladila, a já s rtů jejích čarných klid jsem pil. A když své pohádky mi vyprávěla, ty bílé hvězdy, jež jsem měl tak rád, z níž každé třesoucí se touha sjela do hloubky ňader mých; vždy mír v nich vlád’. To duch můj potopil se v moře snění a pro útěchu dal mi písně dar, leč jinak teď; co bývalo, už není, mrak halí vše, je chladno, a já stár! – Teď duše touží dne a vůně země, chce zlaté víno slunce lékem pít, a ze všeho, co ještě kvete ve mně, jen skrovnou porosenou kytku vít. Jsem nevděčník, ač vím, že po rozluce soucitně vyhledá mne slzný hled, že na hruď vloží mi noc jemné ruce a smírně zulíbá mne naposled!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

716. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V zamyšlení. (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. Ve snění. (Adolf Heyduk)
  4. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  5. STŘEMCHA. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Mír. (Adolf Heyduk)
  7. Duma zimního večera. (Adolf Heyduk)
  8. Stíny a paprsky. (Adolf Heyduk)
  9. Roven králům. (Adolf Heyduk)
  10. Výstraha. (Adolf Heyduk)