VĚŠTCŮV OSUD
Do krvava slunce svítí
na západní hoře,
z žil mi plyne živobytí
v nekonečné moře,
pokleslými mávám perutěmi,
rudá červeň barví nebe, zemi.
Hluboko na dně prameny pod bahnem hnijí,
vysoko k hvězdám čelo se týčí,
šílený stesk, vášnivé hoře a bída
zlatými bijí mě biči,
mučivou trýzní touhy od věků,
prokletím, jež Bůh dal člověku.
7