IV. Činíš-li, co chvalitelné,

Boleslav Jablonský

Činíš-li, co chvalitelné, Čista-li jest duše tvoje – Smrti neuprositelné Nestrachuj se, dítě moje! Není vše tak strašidelné, Jak to malíř obrazívá; Nejsouť kosti bezetělné To, čím smrt se přiodívá. Smrt – v podobě viditelné – Děva líce ubledlého! V postavě té bledotělné Neníť nic tak strašlivého! Čím však duši nesmrtelné Strašnou se neb krásnou stává – To jsou oči zrdcadelné, V nichž se duch náš vidět dává! Oči tyto zrcadelné Příčina jsou, že se mnozí Zhledu smrti bělotělné Jako noční stvůry hrozí – Oči tyto zrcadelné Příčina, že mnohým z lidí Pohled smrti bledotělné Anjelským se býti vidí! –

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

520. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bázeň vzdáleného. (Josef Jaroslav Langer)
  2. 13. Duše nesmrtedlná, která bydlíš (Karel Hynek Mácha)
  3. Noc pásašská 1). (Siegfried Kapper)
  4. 5. Báseň na smrt Jeho Osvícenosti, Vys. Uroz. P. Petra Baloga, (František Palacký)
  5. SEFENUSSAR. (Rudolf Mayer)
  6. Poslední Marinčina žádost. (František Ladislav Čelakovský)
  7. Duchu světa. (Boleslav Jablonský)
  8. Sláva snů mých. (Josef Václav Frič)
  9. Stella. (Siegfried Kapper)
  10. (ZLOMEK BEZ NADPISU.) (Václav Bolemír Nebeský)