HVĚZDY

Růžena Jesenská

HVĚZDY
Nic hvězdy neříkají, skoro pláčí, stín – poutník pod nimi odhodlán křáčí a usedaje zamýšlí se dlouze. Je cosi nadzemského v jeho touze, na mezi se slzičkou ztotožněn se modlí za tichý a prostý den. Nic hvězdy neříkají, srdce říká, a v každém úderu cos pro nás vzniká, a hvězdy vědí neprozrazujíce. „Chceš milovat?“ Tys řekla: „Více, více!“ Tys chápala, co nám tu uniká pod nebem hvězdným: láska veliká. 26