Co je mi řeka...

Růžena Jesenská

Co je mi řeka, která plyne kolem, co mi je den, jenž ve výkřiku chvátá, co celý svět, jenž stená těžkým bolem, co noc, jež kývá sladce – náruč zlatá. Co tmavé hory, které v cestě leží, co křivdy, krev, co pouta ocelová, co bolesti, jež dohoří již stěží, co všecko zlo – když doufati smím znova. Když louky rozkvetlé a rozzpívané se prostřely před tonoucí mou duší, skřivanů píseň opět s modra kane, a slzy mé daleké slunce suší. Mně zdá se – vonný mír že dnům i noci má duše dá a tmavé hory zjasní, že bolesti všech ztišit budu moci, červánky vdechnout do smutečních třásní. Ten jas v mém srdci rodí touhu žhavou mít moc a sílu změnit všecka pouta ve věnce míru, zvednout lásku pravou, by růže kvetly, zelenala routa.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

474. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. JEN JEDNOU... (František Kvapil)
  3. Dívce na Visle. (Antal Stašek)
  4. BLÍN. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. X. Věst lítla světem dalekým (Vítězslav Hálek)
  6. Vzpomeň si v dáli. (Josef Kuchař)
  7. I. Rci, odkud přišlas v lhostejný, mrazivý (Jaroslav Vrchlický)
  8. Jdou postavy mou truchlou duší... (Adolf Heyduk)
  9. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Srdci. (Jan Ježek)