ZÁPAD.

Sigismund Bouška

Mrak nestvůrný, drak děsivý, žhavooký, se na západě v šíři rozepnul, zasvítil tlamou, tisícerými oky ohnivou sítí ocean náhle se hnul, plameny rostou, kříží se blesky, lávou všecko se mění pekelné výhně slávou... K obzoru všecko v jediném požáru hoří, krvavou zahradou všecko se v plameny boří, dahlie, pivoňky, máky se rudé noří. Rozteklá výheň žhoucího skla to sálá, v šumivém varu pěny se dusivě zardí... Zhasíná mrak, sláň naposled bleskem se vzňala, stříknuly tmy v ni ozdobou leopardí... V ohnivých strunách blesky se klikatě vlní, vlnami k břehu skákají, divoce syčí, znenáhla hasnou, jiskrami vrcholy křičí, temnotou zrádnou se vyhaslá kotlina plní. Z ticha vzdychá a dýchá znavené ohněmi moře tvor jeden živoucí a nemající klidu, v nové závrati vrávorá, do břehů oře od západu trudně do příští zoře, hvězdy jen v míru shlížejí na jeho bídu.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

573. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I Jas oblohy kdy neporušen zmírá (Rudolf Medek)
  2. OKNO. (Sigismund Bouška)
  3. PO ZÁPADU (Jan Opolský)
  4. VEČERNÍ PASTEL (Jan Opolský)
  5. ZIMNÍ RÁNO (Otokar Březina)
  6. PŘÍZRAK (Božena Benešová)
  7. Rozkoše pěna vyráží na rty. (František Sís)
  8. Ztemněla krajina; (Emanuel Hauner)
  9. Březen. (Otokar Březina)
  10. AVE (Hermor Lilia)