ZIMNÍ RÁNO

Otokar Březina

V prach šedých úsvitů se zážeh rudý střel; nad mrtvý horizont požáru záplavou den, Vítěz času, blížil se jak nepřítel s měst zapálených gloriolou krvavou. Od hroznů konstelac se lámal zlatý jas, stem raket zelených hvězd pršel ohňostroj nad moře západu, kde stápěl se a has’ jak postřílených zlatých ptáků zřidlý roj. Běl těžká ožila v karmínů měkký dech a mrazem ožehnut do žluta vadl sníh; zjev noci průsvitný, plačící v démantech naposled líbal zem v modravých nuancích. Žal křečí úzkostnou se ztuhlým vzduchem chvěl, a v lože nevěstí požáru záplavou den, Vítěz času, blížil se jak nepřítel s měst zapálených gloriolou krvavou.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1056. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO ZÁPADU (Jan Opolský)
  2. LX. Zem se koupá v ohni západu, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Ouvertura epopeje. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VEČERNÍ PASTEL (Jan Opolský)
  5. I Jas oblohy kdy neporušen zmírá (Rudolf Medek)
  6. ZÁPAD. (Sigismund Bouška)
  7. NOC HVĚZDNÁ... (Louis Křikava)
  8. OKNO. (Sigismund Bouška)
  9. Zpěv jitřní (Rudolf Medek)
  10. ZÁKOUTÍ MILENCŮ (Hermor Lilia)