Cestou.

Josef Kalus

Cestou.
Hej„Hej, ukažte mi cestu, milý strýče, kam do Valašského jíť MeziříčeMeziříče.“ „Však jdu tam právě!“ – „Jsem rád, půjdu s vámi!“ „Běžím tam pro lék, žena umírá mi.“ „Když umírá, lék nepomůže více, než přijdete, snad ženě ztuhne líce.“ „Ach což, tak náhle nevypustí ducha – dal jsem jí kousek křenu do mezucha.“ „Co s křenem, strýčku?“ – „Inu k pojídání, když by snad mdloba náhle přišla na ni.“ „Jste vy to lékař! – Jinak neléčíte?“ „Bluškvorcem také, co to jeje, snad víte?“ „Aj, pěkné léky pro umírající, hoj, jste vy to tu za horami strýci! 8 A pro jaký lék jdete?“ – „Pro chléb bílý, jen sní-li kousek, nabude zas síly.“ „Aj, místo doktora vás pekař léčí, chléb koupíte jen v smrti nebezpečí? Co, pro Bůh, jíte?“ – „Zemák jedí zdraví, a chleba dostane, kdo ochuraví.“ „A což, chléb nechutná-li nemocnému?“ „Pak doktora i kněze vedem k němu.“ 9
Básně v knize Kresby a písně:
  1. Domek v horách.
  2. Cestou.
  3. Rechtor.
  4. Pasecká Marijánka.
  5. Bříza.
  6. Valašské chaloupky.
  7. Dvě děti.
  8. Měsíc.
  9. Klásek.
  10. V horách.
  11. Babička stoletá.
  12. Mráz.
  13. Ó, síňko tkalcovská, tak skrovná, prostá,
  14. I. Nitky, bílé nitky,
  15. II. Osnova moje:
  16. III. Ach, tkadlec tká a tká
  17. IV. Často chvím se nepokojem
  18. V. Utrhla se nitka,
  19. VI. Celičký den přešlapuji,
  20. VII. Tkalcovský stav podpírají
  21. VIII. Ty tkalcovský stave,
  22. IX. Jak stříbrný člunek
  23. X. Tkám, tkám,
  24. XI. Pavouk přede
  25. XII. „Třesky, tlesky“,
  26. XIII. Navinul jsem osnovu
  27. XIV. Tkalcovský stav stojí.