TVÉ ČELO JE TAK CHLADNÉ.

Bohdan Kaminský

Tvé čelo je tak chladné, jak toho žití mráz. To není teplo žádné, to jenom časem padne tam paprsk jiných světů a víc jen mrazí nás. A my se chvějem v pláči – je život pustý sen těch, které můra tlačí. A jeden výkřik stačí v ten dlouhý život celý a jeden těžký sten. A nás to pálí v skráni a hruď to studí nám, to zašlých květů vání, to marné žalování, jež práznem potácí se k neznámým výšinám. O pusté ňader stěny ten darmo bije vzdech a zoufalé ty steny mrou všecky neslyšeny – jen hrudí dál to hučí jak moře v propastech. A tam to v hloubi duní, tam v hloubi, na dně až v té rozčeřené tůni a člověk chví se u ní, až podryje to břehy, jak v dol se zadíváš. – A náhle vše se kácí a celé srdce již se náhle zakrvácí a vše se dole ztrácí – Však čelo tvé tak chladné a ty to neuzříš – – –

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

286. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V NEMOCNICI. (Louis Křikava)
  2. LITOMĚŘICE (Rudolf Medek)
  3. Otázky a odpovědi. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PODZIME, PODZIME! (Xaver Dvořák)
  5. Má duše jak ta příroda (Jiřík Luděk Moravský)
  6. III. Těch zimních větrů smutný sten (Augustin Eugen Mužík)
  7. Den v listopadu. (Antonín Klášterský)
  8. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  9. ŽEBRÁK. (Antonín Klášterský)
  10. MASKA A SRDCE (Vladimír Frída)