PÍSEŇ POZDĚ ZROZENÉHO

Jiří Karásek ze Lvovic

PÍSEŇ POZDĚ ZROZENÉHO
Po staletích kdo pro mne vysvobodil Pompeje z lávy, trosek, prokletí Jak růži antickou, již osud hodil Na chodník města z konce století? Mé plátky vadnou rozsypané v prachu. Ó oči krásné, zřím vás v nocích štván. Ó čelo hnědé, ó rty plné nachu, Ó vlasy vonící jak tymián, Ó ruko, v touze barbiton jež stiská, Ó vzdechy, pohledy, ó zkázo blízká, Ó šepty lásky, než smrt přikvačí... Tak přelud pozdě zrozeného šálí. Pompeje křísí, ale zatím v dáli Svá křídla Chiméry mlýn roztáčí... 52