SVĚTEC I BLÁZEN

Jiří Karásek ze Lvovic

SVĚTEC I BLÁZEN
Ničemně pohřbil všechny naděje. Potrhal v prstech nejkrásnější růži. Života vpálily mu galeje Písmena rudá na zahnědlou kůži. Proč žije, nevěděl, a přepadla Jej touha, tknout se Boha tvrdým slovem. Šeredný Narcis, v plíseň zrcadla Se díval v starém rámci jantarovém. A zhnusen sebou chtěl sám zmizet sobě. – – Bez Evy pokořil pak Adama: Sám sebe z ráje vyhnal v stejné době... A zas byl šťasten. ŽIVOTE, měj díky! A umění měl rád, jak ráda má Nevěstka brloh svůj i námořníky. 54