SAMOTÁŘI.

Antonín Klášterský

Celý svět jak zakletý na blýskavé parkety, v kytic vůni, v záři světel, v úsměvy a zálety. Samotáři, který sníš ztracen ve své jizby tiš, pozor dej, ať nevyláká karneval tě ve svou říš! Slyšíš, kterak ulicí zimní ostrou vánicí hrčí vozy, na ples vezou dívky blahem zářící? Nevidíš tam v dálce plát zlatou září oken řad, pamatuješ, jak jsi jednou vídal sám tu záři rád? Zavři oči raději, jak ta světla svádějí! Pozdě dnes – a všecko jiné prázdnou, marnou nadějí. Chceš si jíti pro radost? Budeš tam jen mrtvý host, poznáš, jak jsi se svou jizbou jako s tichým hrobem srost’. Sedni k práci, nechoď tam, je to velký, bolný klam – chceš, by rány zacelené vznítily se v nový plam? Jako stín a chor a bled, s chladným srdcem jako led, máš tu sílu cizí štěstí bez bolesti uvidět? Zavři oči raději, jak ta světla svádějí! Pozdě dnes – a všecko jiné prázdnou, marnou nadějí.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

105. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARNÍ POHÁDKA. (Božena Benešová)
  2. ZVONY DOMOVA. (Karel Babánek)
  3. JSOU SLUNNÁ JITRA... (Josef Merhaut)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  5. KVĚTNÁ NEDĚLE. (František Serafínský Procházka)
  6. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  7. None (Emanuel Miřiovský)
  8. NOC. (Herma Pilbauerová)
  9. Snění. (Boleslav L. Černý)
  10. ŠEL ČLOVĚK... (Antonín Klášterský)