SMUTEK BÁSNÍKŮ

Antonín Klášterský

Květ pod nohy chtějte jim naklásti, jim věnčte růžemi čelo, v těch očích jejich jak v propasti vždy jak by se tmělo a tmělo. A nechť si již úsměv nebo smích jim na rty někdy přec skočí, vše hasne tak záhy jako v mih, a tím víc tmějí se oči. V nich smutek, ať sníh je po lese, ať vesna s květy je blízka, jak v očích těch, kterým stále se po dálném domově stýská.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

266. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IX.* Kdy slunce vzejde s rána v lesklém svitu, (Gustav Pfleger Moravský)
  2. VODNÍ KVĚTY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PODZIMNÍ OBRÁZEK. (Adolf Brabec)
  4. Šeptej, háji, do únavy (Adolf Heyduk)
  5. I. Když zadumán jdu jara dobou novou, (Adolf Heyduk)
  6. XXII. Nic smutnějšího není (Jaroslav Vrchlický)
  7. V libánkách. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PO SMRTI. (Bohdan Kaminský)
  9. BEZ LÁSKY (František Šimeček)
  10. SLAVÍK. (Ladislav Arietto)