V areně.

Antonín Bulant

Hřímavým potleskem se chvěly stěny, když Perpetuu vedli do areny; kol v davu pokřik jásotu zněl mnohý před děsným zjevem divokého býka, jenž Perpetuu béře na své rohy a něžným tělem po areně smýká; pak v divém letu k předu dál se žene a v písku nechal – tělo obnažené. Ač bez hnutí tu leží v popravišti již blízka smrti, mrtva do pola, ač hasne zrak, z ran četných krev se prýští, – přec Perpetua v hoři nevolá. Jen rukou zraněnou, z níž krev se řine vřelá, v šat tělo v písku cudně obestřela... Když tento děj jsem v knize četl kdysi, já dojat byl a zamyslil se v duchu a jiné postavy zřel nahé rysy, jež davem bloudí moderního ruchu. Ji naleznete v hluku společnosti, svou nahotou v prach šlape city svaté, i v umění má ctitelův teď dosti. A po jméně té postavy se ptáte, již vedle světice vám péro moje skytá? Zní takto: „Frivolita!“

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

161. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMRT (Antonín Sova)
  2. Pudencia. (František Leubner)
  3. Loutka. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Ghazi. (Jaroslav Vrchlický)
  5. DUSNO. (Jaroslav Vrchlický)
  6. RODIN. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Co zbylo z antické fresky. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Odpověď. (Vojtěch Pakosta)
  9. Oběť. (Jaroslav Vrchlický)
  10. HŘBITOVNÍ KVÍTÍ. (Jaroslav Vrchlický)