ZLATO RÝNA.

Eliška Pechová-Krásnohorská

Sen spustil roušku přes lakotný svár těch božstev barbarských. Jest noc, a v stínu, jenž nesečtená století je stár, tmou bezhvězdnou se valí vlny v Rýnu. V šum temné řeky hudba divoká trub dálnou vřavu s vírem bubnů mísí; sluch ucpává si noc, ta bezoká, chce spát, a nevhod ji ten jekot křísí. Tož přehodila těžký, černý plášť přes proudu tok a ryčný zvuk v něm tlumí; syk chraplavý jen, jako hadí zášť, tmě prozrazuje, hroznýš Rýn kde šumí. A sen mě vodí po břehu těch vod; stín v stínu jsem, zřím v stíny vln a věků. – Hle! V hloubce řeky svítá žhoucí bod a dlouhá stopa zlatne v jeho vleku. Zdaž luny záře do vln vylitá, zdaž ohon vlasatice v luzném lesku neb odsvit hvězdy temnem prokmitá? Ne, žádných světel není na nebesku. Nic nezrcadlí proud, a přece tam jak rozpuštěná kadeř cherubína se zlatě vlní jas, – to není klam! Či v báji jsem, a plá tam zlato Rýna? Jest to ten poklad, o nějž surově se rvali chtiví bozi kraje toho, a vzejde oň zas v děsné obnově ten hrabivců boj násilný, kdo s koho? A záře roste! Slunné hvězdice jak jiskry srší velkým světlem ze dna... hle! Z tmy se noří věže – – Kostnice!! – Ó, záře mocná! V lidstvu všem jen jedna! Tys ohně největšího popelem, žár jehož proudem věků neshasíná! Ty božstev krásnějších jsi údělem, tys vyšší poklad, dražší zlato Rýna. Tví katané tě vmetli v řeky klín, vždy zázračně tam plá tvůj popel žhavý, a žádná spousta dob a žádný Rýn ho neshasí a v moře neodplaví. Ten žhavý popel v žárů tisících vždy zas nám vírou v spásu lidstva ožij, – a syp se na témě všech křivdících, kdo šlapou právo lidské – pravdu boží! – Tak zvolat chci, jak duší dojatou té záři převelebné blahořečím, – v tom, vzrušena, zřím s paží vzepiatou, že bdím a pod paprskem v temnu klečím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

127. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  2. NOC. (Irma Geisslová)
  3. Žertva. (Eliška Krásnohorská)
  4. Z hor. (Herma Pilbauerová)
  5. Husův kámen. (Otakar Mokrý)
  6. Na lebku z Palestiny. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Mládí. (Rudolf Pokorný)
  8. RODNÉMU JIHU. (Otakar Mokrý)
  9. NA HRADĚ HUSI. (Otakar Mokrý)
  10. SATANELA. (Jaroslav Vrchlický)