Sen spustil roušku přes lakotný svár(J5m)
těch božstev barbarských Jest noc a v stínu(J5f)
jenž nesečtená století je stár(J5m)
tmou bezhvězdnou se valí vlny v Rýnu(J5f)
V šum temné řeky hudba divoká(J5m)
trub dálnou vřavu s vírem bubnů mísí(J5f)
sluch ucpává si noc ta bezoká(J5m)
chce spát a nevhod ji ten jekot křísí(J5f)
Tož přehodila těžký černý plášť(J5m)
přes proudu tok a ryčný zvuk v něm tlumí(J5f)
syk chraplavý jen jako hadí zášť(J5m)
tmě prozrazuje hroznýš Rýn kde šumí(J5f)
A sen mě vodí po břehu těch vod(J5m)
stín v stínu jsem zřím v stíny vln a věků(J5f)
Hle V hloubce řeky svítá žhoucí bod(J5m)
a dlouhá stopa zlatne v jeho vleku(J5f)
Zdaž luny záře do vln vylitá(J5m)
zdaž ohon vlasatice v luzném lesku(J5f)
neb odsvit hvězdy temnem prokmitá(J5m)
Ne žádných světel není na nebesku(J5f)
Nic nezrcadlí proud a přece tam(J5m)
jak rozpuštěná kadeř cherubína(J5f)
se zlatě vlní jas to není klam(J5m)
Či v báji jsem a plá tam zlato Rýna(J5f)
Jest to ten poklad o nějž surově(J5m)
se rvali chtiví bozi kraje toho(J5f)
a vzejde oň zas v děsné obnově(J5m)
ten hrabivců boj násilný kdo s koho(J5f)
A záře roste Slunné hvězdice(J5m)
jak jiskry srší velkým světlem ze dna(J5f)
hle Z tmy se noří věže Kostnice(J5m)
Ó záře mocná V lidstvu všem jen jedna(J5f)
Tys ohně největšího popelem(J5m)
žár jehož proudem věků neshasíná(J5f)
Ty božstev krásnějších jsi údělem(J5m)
tys vyšší poklad dražší zlato Rýna(J5f)
Tví katané tě vmetli v řeky klín(J5m)
vždy zázračně tam plá tvůj popel žhavý(J5f)
a žádná spousta dob a žádný Rýn(J5m)
ho neshasí a v moře neodplaví(J5f)
Ten žhavý popel v žárů tisících(J5m)
vždy zas nám vírou v spásu lidstva ožij(J5f)
a syp se na témě všech křivdících(J5m)
kdo šlapou právo lidské pravdu boží(J5f)
Tak zvolat chci jak duší dojatou(J5m)
té záři převelebné blahořečím(J5f)
v tom vzrušena zřím s paží vzepiatou(J5m)
že bdím a pod paprskem v temnu klečím(J5f)